700 LET VÝROČÍ KARLA iv.

Domažlice

V 60. letech 13. století byly povýšeny na královské město a místní hrad sestal sídlem purkrabího, pod jehož pravomoc náležely i svobodné chodské vsi. Karel IV. město v r. 1353 zařadil v královském zákoníku mezi vybraná města, která nemají být českému království nikdy zcizena ani zastavována. Měšťanům dal četné výsady, které výrazně podpořily rozvoj města.

R. 1349 se zmiňuje o hradu listina císaře Karla IV, kterou obnovuje panovník Joštovi z Rožmberka a jeho bratřím zástavu, již králem Janem danou, totiž průvod a mýto mezi Plzní až k hradu Bubnu. Tím je potvrzena domněnka, že hrad měl důležitou, strategickou a obchodní základnu, neboť ležel na údolní stezce z Plzně do Chebu.

Hrad pravděpodobně založil Bušek II. z Velhartic, jenž byl synem komorníka markraběte Karla, který zemřel v roce 1337 v Meranu. Bušek II. pak také hrál významnou roli na dvoře Karla IV.

Hrad o založil r. 1356 Karel IV. (původně zvaný Karlsberg). Sloužil k ochraně šumavského pohraničí, nedalekých zlatých dolů a staré cesty do Čech.

Za vlády Lucemburků a tedy Karla IV. se předpokládá intenzivní stavební činnost, zejména v severovýchodní části horního hradu nad zachovanými sklepy.

Podle zákoníku vydaném Karlem (později pojmenován jako Majestas Carolina) patřil hrad mezi tzv. Královské hrad. Za Jana Lucemburského byl hrad zastaven Vilémovi Zajícovi z Valdeka a poté rychtáři Jakubovi Frenclínovi. Zpět Přimdu v roce 1344 získal právě Karel IV.

Karel IV., císař a český král se po vykonání římské korunovační jízdy a přijetí císařské koruny rozhodl vybudovat několik nových královských hradů k ochraně korunního majetku, královských horních práv a k ochraně i bezpečnosti na cestách. V roce 1356 spolu s Kašperkem založil na kopci Radyni hrad, který opatřil svým jménem KARLSKRONE – KARLOVA KORUNA.

Sídlo existovalo již na přelomu 13. a 14. století jako rozsáhlá hornická osada při významném zlatonosném revíru. Kolem poloviny 14.století stálo již dnešní jádro.
Za panování Jana Lucemburského, otce Karla IV., byly Kašperské Hory povýšeny
na horní město. Získaly pečeť, znak a v roce 1345 osvobození od placení cla a mýta za vojenskou pomoc, které se účastnilo údajně 600 havířů z okolí města. Také hrad Kašperk, jenž založil r. 1356 Karel IV. (původně zvaný Karlsberg). Sloužil k ochraně šumavského pohraničí, nedalekých zlatých dolů a staré cesty do Čech.

Výrazný rozkvět klášterní komunity spadá do doby vlády právě císaře Karla IV., kdy došlo k velké renovaci konventu. Vzrostlo i majetkové držení kláštera, z někdejších asi 30 vesnic na 56 a tři města.

Gotické úpravy a opravy kláštera pokračují v době vlády Karla IV. Nejprve v rozmezí let 1350 – 1360, kdy je kolem kláštera vybudováno opevnění. A potom v letech 1360 – 1380, kdy jsou zbořeny románské apsidy a je vybudován gotický závěr kostela. Během těchto oprav je v roce 1370 vysvěcena vrcholně gotická kaple Všech svatých. Služeb kláštera využil několikrát i Karel IV., který zde například v roce 1376 pobýval několik dní se synem Václavem, když ho vezl do Řezna k říšské královské korunovaci. Několikrát zde pobýval i jeho syn Zikmund.

Mj. za vlády Lucemburků zažilo město velký rozkvět, zejména právě za vlády Karla IV. kdy získalo různá práva, např. právo mílové či právo užívání příjmů z pozemků. Za Karla IV., dochází k aktivnímu obchodování s Bavorskem, zakládají se rybníky, chmelnice a město smí konat výroční trhy.

Nepomuk – Ve 13. a 14. století se zde dolovalo zlato a stříbro. Doly byly velmi výnosné a osada oplývala bohatstvím. Usazovalo se zde mnoho řemeslníků i zemědělců a obec se stávala přirozeným střediskem, kde byly zakládány různé živnosti a kde se rozvíjel obchod. V době Karlově zde také vyrůstal nejslavnější rodák Jan Nepomucký.

Západočeské muzeum v Plzni je místo tzv. karlovské, jelikož se pyšní největší dochovanou historickou zbrojnicí v Evropě. Založil ji roku 1363 právě Karel IV.

Poběžovice – S první historickou zmínkou o Poběžovicích „(villa Pobiezovicz)“ se setkáváme r. 1359, v době vlády Karla IV., a to v berním rejstříku Plzeňského kraje, kdy je jako držitel uváděn Zdeněk z Poběžovic a Starého Herštejna. Jeho sídlo stávalo podle místní tradice v místech dnešní fary.

mj. v roce 1357 jej koupil Karel IV., který okolo hradu vybudoval manský systém a často zde pobýval.

Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia a roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter.

Ve 13. a 14. století získalo město od českých králů četná privilegia. Po celé období středověku úspěšně fungovaly zdejší olověné a stříbrné doly, jejichž výnosy obohacovaly městskou i královskou pokladnu.

Významně se o rozvoj města a také jeho opevnění zasloužil otec Karla IV. Jan Lucemburský, za Karla IV. pak dostala Sušice další privilegia, která ji zařadila mj.
mezi města, jež nesměla být zastavena nebo zcizena koruně. Brzy po založení univerzity Karlem IV. v Praze roku 1348 zde studovalo i několik Sušičanů a někteří obdrželi i akademické hodnosti.

Významně se o rozvoj města a také jeho opevnění zasloužil otec Karla IV. Jan Lucemburský, za Karla IV. pak dostala Sušice další privilegia, která ji zařadila mj.
mezi města, jež nesměla být zastavena nebo zcizena koruně. Brzy po založení univerzity Karlem IV. v Praze roku 1348 zde studovalo i několik Sušičanů a někteří obdrželi i akademické hodnosti.