KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ ODBOR KDYNĚ

Prvním předsedou byl zvolen Eduard Píč (soudce), jednatelem Emil Tšída (továrník) a pokladníkem Leopold Vogl (c.k. berní úředník). V témže roce členové klubu vyznačili cestu na zříceninu hradu Herštýn, vrch Koráb a Českou Kubici.

Též zřídili ve Kdyni dvě studentské noclehárny. Klub čítal v roce 1901 celkem 44 aktivních členů. V roce 1902 koupili kdyňští turisté ve Staré Kdyni pozemek a zřídili plovárnu, zvanou Plivátko.

V následujících letech se turisté potýkali s dluhy, a tak se na valné schůzi jedná o zrušení KČT ve Kdyni. Klub je ale zachráněn a s novým předsedou Janem Hlavsou a třiceti členy se dává do práce na turistickém značení cest.

Do roku 1912 bylo proznačeno 61 km cest a vyvěšeno 87 informačních tabulek. Až do roku 1914 se klub soustředil na údržbu cest, značení, provoz plovárny a noclehárny.

Od počátku 1. světové války až do roku 1921 se klub téměř neschází. Obrat k lepšímu nastává v roce 1923, kdy klub čítá 42 členů. Žádá o hrad Rýzmberk a Herštýn, ale žádost je zamítnuta s tím, že o hrady bude pečovat Velkostatek Kout.

O dva roky později má KČST již 115 členů, opravuje se plovárna a je vydán Průvodce v nákladu 3000 kusů. Velkostatky byly požádány o darování pozemku na rozhlednu na vrchu Koráb. Klub zdarma získal 900 m² na stavbu rozhledny. 1. ledna 1927 zemřel předseda KČST ve Kdyni, vrchní poštmistr Jan Hlavsa, jemuž může klub poděkovat za zásluhu o přežití.

V témže roce je založen Hlavsův fond Rozhledny. Taktéž v roce 1927 při slavnosti Sokola na vrchu Ráji byla odhalena mohyla Emila Tšídy.

I nadále náplní klubu je turistické značení cest, údržba plovárny, výlety do okolí a propagace Kdyně. Dne 7. dubna 1932 byla KČST ve Kdyni udělena koncese k provozování činnosti hostinské v chatě na hradě Rýzmberk, a to po mnoha žádostech.

Od 1. dubna 1934 do 31. března 1940 je KČST Kdyně vyhověno Velkostatkem Kout a to pronájmem celého hradu Rýzmberk za ročních 100,- Kč nájmu a 50% ceny vybraného vstupného na věž.

V této době se na hradě konají pouťové zábavy. V roce 1936 byl získán další pozemek na vrcholu Korábu a 3. ledna 1937 na valné hromadě bylo usneseno provést přípravy k zahájení stavby dřevěné nekryté rozhledny.

Ta byla zadána 20. června 1938 a již 7. srpna byla téhož roku slavnostně otevřena společně s malou chatou. 12. května 1940 byla chata rozšířena o noclehárnu se 14 lůžky.

V témže roce bylo zřízeno zásobování pitnou vodou výstavbou vodovodu a vybudován sklep. Před vánocemi tohoto roku byl postaven u chaty lyžařský můstek.

Po celou 2. světovou válku sloužily Rýzmberk a Koráb turistům jako místo odpočinku při vycházkách okolím Kdyně.

V roce 1947 byl od Národního pozemkového fondu zakoupen hrad Rýzmberk a na dobu deseti let bylo pronajato koupaliště na Hájovně, jelikož plovárna byla ve špatném stavu a nepoužívána. Koncem roku 1948 dochází ke sjednocení KČST se Sokolem, činnost stagnuje.

Počátkem 50. let obsazuje československá armáda Rýzmberk jako pozorovatelnu. Dne 3. května 1957 se schází přípravný výbor k založení turistického odboru při TJ Jiskra Kdyně. Tímto jsme zahájili organizovanou turistiku. V následujících letech byly pořádány výlety a zájezdy, též se uskutečnilo několik zápočtových cest.

Mezi prospěšnou činnost se každopádně řadí proznačení a údržba cest. V šedesátých letech je činnost zaměřena na vycházky, výlety a besedy. Je budována řada odpočinkových a vyhlídkových míst s lavičkami v okolí města. Na návrh některých členů bylo v roce 1972 usneseno pořádat v okolí Kdyně dálkové pochody a již 23. září téhož roku se uskutečnil první ročník dálkového pochodu.

V následujících letech si dálkové pochody na 25 a 50 km udržovaly svoji tradici, v květnu 1973 se konal 1. ročník pochodu nazvaného Májový výlet přes tři vrchy aneb za Kdyni štíhlejší.

Tento pochod pod zkráceným názvem Za Kdyni štíhlejší pořádají kdyňští turisté dodnes. V průběhu osmdesátých let se odbor těší velkému nárůstu členské základny. Plní se výkonnostní odznaky a třídy, v rámci klubu vznikl vodácký oddíl vedený Františkem Kafkou.

Začíná s úspěchem pracovat turistický oddíl mládeže TOM pod vedením Jaroslava Pospíšila a v klubu také působí skupina VHT (vysokohorské turistiky) ve složení Alois Čejka, Petr Vlček a František Kafka, která se zúčastnila mimo jiné zápočtové cesty po Vysokých Tatrách, organizuje se zimní táboření, ze kterého se stává tradice pokračující s přestávkami dodnes.

Roku 1974 byl turistům vrácen ve zdevastovaném stavu hrad Rýzmberk. V roce 1976 je položen nový elektrický kabel a vyasfaltována přístupová cesta na hrad.

V následujících letech byla obnovena poslední dvě patra hradní věže včetně nového zastřešení. Novou střechu dostal i altán a chata. Vybudovaly se nové lavičky a stoly, ohniště a potřebné sociální zařízení.

Po sametové revoluci se rokem 1990 počínaje, postupně kácely náletové dřeviny v areálu hradu a zejména v příkopech, což sice změnilo siluetu hradu při pohledu z okolí, ale zároveň se otevřel pohled do kraje z hradní rozhledny.

Dále se vyměnily okenice a podlahový rošt na střeše rozhledny, čistil hradní příkop, byly opraveny lavice a stoly na nádvoří, opraven altán, opravena podlaha a vyměněny některé trámy tvořící stěny chaty.

V mezích vlastních sil se členové klubu snaží věnovat údržbě a částečně opravě zdí hradu. Za veškerou touto činností je skryta spousta práce na úkor volného času věnovaného velkou částí členů, ale i
nečlenů odboru a to zcela zdarma.

Od roku 2000 jsou práce na opravě a údržbě hradu řízeny Památkovou péčí v Domažlicích a dozorovány Archeologickým ústavem plzeňského muzea. V této době se například vykopala a zrekonstruovala druhá vstupní brána a byl postaven můstek přes příkop.

Koncem roku 2010 jsme si nechali zpracovat odborný posudek stavu jihovýchodní části hradu a tento nám určil další směr prací, jako je oprava silně poškozeného zdiva paláce, parkánové bašty a rozvolněné koruny zdiva nad sklepením.

V lednu 2011 klub zažádal o dotaci z programu Ministerstva kultury a v srpnu byla dotace přiznána. Také byl započat archeologický průzkum této lokality. Celý prostor paláce byl z pracovních i ochranných důvodů zastřešen. V roce 2011 kdyňští turisté odpracovali mnoho hodin během několika brigád na údržbě areálu hradu a při opravě altánu, kde byly vyměněny poničené části výdřevy za nové a byl proveden nátěr, také byly natřeny stoly, lavice a chata včetně podlahového roštu na věži.

Částečně se prořezala náletová zeleň zejména v příkopech a na korunách kamenných zdí. Hlavní zásluhy na organizování brigád na Rýzmberku a největší podíl odvedených prací na údržbě hradu již řadu let nese Milan Brych, který je zároveň 1. místopředsedou odboru.

V dubnu 2011 k příležitosti 110 let klubu zde na hradě proběhl Jarní sraz turistů Plzeňského kraje k velké spokojenosti všech zúčastněných. Dále pak během roku řada dalších akcí hudebních, sportovních a i oblíbený Pohádkový les, organizovaný PS Safír Kdyně.

V krásném prostředí areálu hradu si i několik dvojic řeklo své ANO. Věž navštívilo na 2500 platících návštěvníků. Kromě opravy hradu je nadále hlavní činností klubu značení a údržba cest, pořádání cyklo, lyžařských, pěších výletů a vycházek, účast na vodáckých akcích či soutěžích a navázání na činnost skupiny VHT.

Klub také provozuje webové stránky na kterých propaguje svoji činnost a informuje širokou veřejnost o připravovaných akcích.

V lednu roku 2014 byl členskou schůzí zvolen za předsedu klubu dlouholetý člen Lubomír Zlámal, který nahradil odstupujícího předsedu Miroslava Freie. Členská schůze dále potvrdila ve funkci 1. místopředsedy Milana Brycha a 2. místopředsedkyní je potvrzena Jana Küfnerová, pokladníkem klubu je paní Sameková.

V průběhu roku 2015 proběhla z důvodu změny občanského zákoníku nová registrace odboru u ústředí KČT a následně úprava registrace u spolkového rejstříku nově vedeného Krajským soudem v Plzni. Druhá polovina tohoto roku se nesla v duchu příprav na Jarní setkání turistů Plzeňského kraje které se uskuteční 16. dubna 2016 při příležitosti 115 let od založení KČT ve Kdyni.