O hradu

Hrad Rýzmberk byl založen na vysokém kopci u Kdyně ve 2. polovině 13. století. V r. 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Podle některých pramenů hrad založil sám Děpolt na přání Přemysla Otakara II., aby spolu s Domažlicemi střežil zemskou stezku, vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna. Hrad byl několikrát přestavován – v 1. půli 14. století, v 2. polovině 15. století po velkém požáru v r. 1448 a zejména po r. 1508 za Břetislava Švihovského z Rýzmberka. V r. 1620 hrad dobyla císařská vojska vedená generálem donem Maradessem. R. 1641 přitáhli před Rýzmberk Švédové, po krátkém obléhání jej dobyli a úplně zpustošili. V r. 1655 byl Rýzmberk na základě nařízení Ferdinanda III. o boření hradů zničen, r. 1676 je uváděn už jako zřícenina.

Hrad Rýzmberk, postavený na stejnojmenném kopci, se významně zapsal do českých dějin.  Byl založen bezpochyby v druhé polovině 13. století a pojmenován tehdy módním německým jménem Riesenberg (Obří hora). Stál na strategicky velmi výhodném místě, ovládající Všerubský průsmyk, jímž procházela důležitá obchodní Řezenská cesta do Bavor. Je pravděpodobné, že hrad založil někdy v době česko-bavorských sporů (v l. 1260 až 1270), snad na přání samotného krále Přemysla Otakara II., Děpolt z Rýzmberka. Tento zakladatel nejdůležitější větve rodu Švihovských z Rýzmberka vládl ještě v r. 1251 na Zbirohu, ale již v r. 1279 se u jeho jména objevuje na pečeti název nového hradu, – to je také první zpráva o Rýzmberku. Děpolt patřil k předním zemským hodnostářům; v r. 1277 byl nejvyšším zemských soudcem a v l. 1279–1282 nejvyšším komorníkem. R. 1281 jej dokonce pověřil zemský sněm, aby spolu s pražským biskupem Tobiášem z Bechyně dočasně řídil správu Čech.

Hrad měl původně dvojdílnou dispozici: nejvyšší místo zaujímal okrouhlý donjon v nároží malého jádra. Na protilehlé straně, kde je dnes rozhledna, stál obytný palác.  Předhradí bylo opevněno kamennou hradbou, v jejímž jihozápadním nároží stála druhá okrouhlá věž. V 1. polovině 15. století byla k areálu přihrazena kamennou hradbou, na jižní straně s baštami, další část s věží. V letech 1846–47 byla hrabaty Stadiony postavena nad baštou nová hranolová rozhledna a dřevěná výletní restaurace. V té době byla také odstraněna část zřícenin.

Dnes se o údržbu hradního areálu stará KČT odbor Kdyně založený 7. února 1901 (dříve odbor turistiky TJ Sokol Kdyně, od r. 1988 Svaz turistiky ČSTV).

Klub českých turistů odbor Kdyně Vám nabízí návštěvu našeho hradu Rýzmberk.

 

Také Rýzmberk má svou bílou paní.  Pyšná dcera rýzmberského pána Apolena seděla jednou pod jabloní plnou krásných, dozrávajících jablek. Šel tudy myslivecký mládenec Jan, utahaný a utrmácený po celodenní námaze. Protože měl hlad poprosil krásnou Apolenu, aby mu darovala alespoň jedno jablko. Ta mu však nevyhověla. Myslivec natáhl ruku s nožem, že se obslouží sám. Apolena se lekla, s křikem běžela do hradu a žalovala to otci. Ten mládence uvrhl do hladomorny, ze které ubožák už živ nevyšel. Avšak jabloň, která byla doposud pýchou zahrady, začala schnout, až zcela uhynula. Rovněž Apolena začala chřadnout a než se rok s rokem sešel zamřela. Lidé si povídali, že jí stihla kletba nešťastného mládence. Svá provinění však smrtí nesmyla. Vždy jednou za rok vstává z hrobu, bloudí hradem jako bledý přízrak držíc v ruce jablko. Čeká mládence, který by si jablko z její ruky vzal a zbavil ji prokletí.

Nájemce a provozovatel hradní hospůdky – pan Stanislav Poisl
případné dotazy k otevírací době na telefon / mobil -+420 603 158 092